| salt:hasText
| - Absorpce
Esterifikací zuklopenthixolu s kyselinou octovou vznikne vysoce lipofilní zuklopenthixol-acetát. Pokud je tento ester rozpuštěn v oleji a podán intramuskulárně, pomalu difunduje do vodné fáze v těle, kde rychle dochází hydrolýzou k uvolnění aktivního zuklopenthixolu.
Maximální koncentrace v séru po intramuskulárním podání je dosaženo během 24-48 hodin (v průměru 36 hodin). Střední hodnota biologického eliminačního poločasu (zahrnujícího uvolnění látky z depa) je přibližně 32 hodin.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem (Vd)( je přibližně 20 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 98-99 %.
Metabolismus
Zuklopenthixol se metabolizuje třemi hlavními způsoby: sulfoxidací, N-dealkylací postranního řetězce a konjugací s kyselinou glukuronovou. Metabolity nejsou psychofarmakologicky účinné. Zuklopenthixol převažuje nad metabolity v mozku i v ostatních tkáních.
Eliminace
Eliminační poločas zuklopenthixolu (T½ β) je přibližně 20 hodin; střední systémová clearance (Cls) je 0,86 l/min.
Zuklopenthixol se vylučuje z větší části stolicí, ale do určité míry též močí (asi 10 %). Pouze přibližně 0,1 % dávky se vyloučí močí v nezměněné formě, tzn. že léčivo zatěžuje ledviny jen zanedbatelným způsobem.
U kojících matek se zuklopenthixol vylučuje v malém množství mateřským mlékem. V ustáleném stavu před podáním další perorální nebo depotní dávky dosahuje poměr koncentrace v mateřském mléku a koncentrace v séru střední hodnoty přibližně 0,29.
Linearita
Farmakokinetika je lineární. Střední hodnota ustáleného stavu plazmatické hladiny zuklopenthixolu, která odpovídá aplikaci 100 mg zuklopenthixol-acetátu, je 102 nmol/l (41 ng/ml). Tři dny po podání injekce dosahují plazmatické hladiny zhruba třetinové hodnoty, tj. 35 nmol/l (14 ng/ml).
Starší pacienti
Farmakokinetické vlastnosti zuklopenthixolu nejsou závislé na věku pacientů.
Snížená funkce ledvin
Na základě farmakokinetických vlastností léčiva je možno se domnívat, že snížená funkce ledvin nemá vliv na hladiny mateřské látky v séru.
Snížená funkce jater
Údaje nejsou k dispozici.
Polymorfismus
Studie in vivo ukázaly, že část metabolických pochodů podléhá genetickému polymorfismu, který se projeví oxidací sparteinu/debrisochinu (CYP2D6).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)