salt:hasText
| - Terapii zidovudinem má předepisovat lékař, který má zkušenosti s léčením infekce HIV.
Dávkování u dospělých a mladistvých vážících alespoň 30 kg
Doporučená dávka zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je 250 nebo 300 mg dvakrát denně.
Dávkování u dětí
Děti vážící alespoň 9 kg a méně než 30 kg: doporučenou dávkou zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je dávka 9 mg/kg dvakrát denně. Maximální dávka nemá překročit 300 mg dvakrát denně.
Děti vážící alespoň 4 kg a méně než 9 kg: doporučenou dávkou zidovudinu v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je dávka 12 mg/kg dvakrát denně.
Děti vážící méně než 4 kg: na základě v současnosti dostupných dat nelze stanovit doporučené dávky přípravku Retrovir pro tuto skupinu dětských pacientů (Pro další informace se prosím podívejte na odstavec textu pojednávajícího o přenosu infekce z matky na plod a dále na bod 5.2 souhrnu údajů o přípravku, viz níže).
Dávkování v prevenci přenosu viru HIV mezi matkou a plodem
Těhotným ženám (od 14. týdne těhotenství) se perorálně podávají dávky 500 mg denně (100 mg pětkrát denně) až do začátku porodních stahů. V průběhu porodních stahů a samotného porodu se podává zidovudin intravenózně v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti během 1 hodiny, a potom kontinuální intravenózní infuzí o rychlosti 1 mg/kg/h až do podvázání pupeční šňůry.
Do 12 hodin po porodu se novorozencům začíná perorálně podávat dávka zidovudinu 2 mg/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin a pokračuje se až do věku 6 týdnů dítěte (tzn., že např. novorozenec o hmotnosti 3 kg bude potřebovat dávku 0,6 ml sirupu každých 6 h). Kojencům, jimž nelze podávat přípravek perorálně, je nutné každých 6 hodin aplikovat zidovudin intravenózně v dávce 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti během 30 minut.
Při léčbě novorozenců je třeba při stanovování potřebné dávky dávat pozor na to, že objemy sirupu nezbytné pro podání dávky přípravku jsou malé – proto je k usnadnění přesného dávkování sirupu k balení léčivého přípravku přiložena injekční stříkačka s objemem 1 ml.
V případě plánovaného císařského řezu, se má 4 hodiny před operací začít s podáváním infuze přípravku Retrovir. Pokud se stane, že se u ženy vyskytnou falešné porodní stahy, má se přestat s podáváním infuze a opět začít s perorálním podáváním přípravku Retrovir.
Dávkování u pacientů s nežádoucími hematologickými reakcemi
U pacientů u kterých došlo ke klinicky signifikantnímu poklesu hladiny hemoglobinu nebo počtu neutrofilů by se mělo zvážit přerušení léčby zidovudinem a jeho nahrazení za jiný přípravek. Je však také třeba vyloučit jiné potenciální příčiny anémie a neutropenie. V případě absence alternativních způsobů léčby je třeba zvážit, zda snížit dávku přípravku Retrovir nebo jeho podávání přerušit (viz body 4.3 Kontraindikace a 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Dávkování u starších pacientů
V současnosti nejsou k dispozici farmakokinetické údaje zidovudinu u pacientů starších 65 roků (nebyly prováděny klinické studie). Doporučuje se, aby pacientům této věkové skupiny byla věnována zvláštní péče s ohledem na věkově vázané změny, jako je pokles renální funkce a alterace hematologických parametrů. Doporučuje se monitorování pacientů před a v průběhu léčby zidovudinem.
Dávkování při poruše renálních funkcí
Pacientům s těžkým poškozením renálních funkcí (clearance kreatininu je menší než 10 ml/min.) a pacientům s terminálním selháním ledvin chronicky léčených hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se doporučuje dávka 100 mg každých 6 až 8 hodin (300-400 mg denně). Hodnoty hematologických vyšetření a výsledky klinických vyšetření mohou vyžadovat další úpravu dávkování přípravku Retrovir (viz bod 5.2 Farmakokinetika).
Dávkování při poruše funkce jater
Údaje u pacientů s cirhózou jater svědčí o tom, že vzhledem ke snížené glukuronidizaci může u těchto pacientů s poruchou funkce jater docházet ke kumulaci zidovudinu. Situace může vyžadovat úpravu dávek, avšak pro nedostatek informací nelze v současnosti uvést přesná doporučení. Pokud není možné plazmatické hladiny zidovudinu monitorovat, musí lékaři věnovat zvláštní pozornost známkám nesnášenlivosti a příslušným způsobem upravit dávku a/nebo prodlužovat interval mezi dávkami (viz bod 4.4).
(cs)
|