salt:hasText
| - Absorpce
V průběhu farmakokinetických studií byla prokázána nízká biologická dostupnost přípravku při perorálním podání, průměrně 2 % (min. 1 %, max. 5 %). Z analogických klinických studií zaměřených na perorálně inhalovaný zanamivir vyplynulo, že asi 10 až 20 % dávky se systémově vstřebává, přičemž maximálních koncentrací přípravku v séru bylo dosaženo v průběhu jedné až dvou hodin. Špatná absorpce přípravku má za následek nízké systémové koncentrace, proto při inhalačním podání nedojde k signifikantní systémové expozici. Po opakovaných inhalacích nebyly pozorovány změny v kinetice léčiva.
Distribuce
Po perorálním inhalačním podání se převážná část zanamiviru ve vysokých koncentracích deponuje v celém respiračním traktu, a léčivá látka se tak dostává až k místu chřipkové infekce.
Po podání jednotné dávky 10 mg byla koncentrace zanamiviru měřena ve sputu. Koncentrace zanamiviru byla naměřena v podobě 337 (rozsah 58 – 1593) násobku a 52 (rozsah 17 – 286) násobku nad medián virové neuraminidazové IC50 po 12 a 24 hodinách. Vysoké koncentrace zanamiviru v dýchacím ústrojí způsobí rychlé spuštění inhibice virové neuraminidázy. Hlavním místem ukládání přípravku jsou orofarynx (průměr 78 %), odkud je zanamivir rychle eliminován gastrointestinální cestou. Časné ukládání v plicích se pohybuje v rozmezích 8 a 21 %.
Metabolismus
Zanamivir se nemetabolizuje a v nezměněné podobě se vylučuje ledvinami. V in vitro studiích bylo prokázáno, že zanamivir neovlivňuje aktivity izoenzymů cytochromu P450 (CYP1A/2, A6, 2C9, 2C18, 2D6, 2E1, 3A4) v lidském jaterním mikrosomu, ani neindukuje cytochrom P450 u potkanů, na jejichž základě se lze domnívat, že metabolické interakce mezi zanamivirem a jinými léčivy jsou in vivo nepravděpodobné.
Eliminace
Po inhalačním podání dosahuje poločas eliminace zanamiviru v séru 2,6 až 5,05 hodin. V plném rozsahu se zanamivir v nezměněné podobě vylučuje močí. Celková clearance odhadovaná z hodnoty clearance v moči se pohybuje od 2,5 do 10,9 l/h. Přípravek se vyloučí ledvinami v průběhu 24 hodin.
Snížená funkce ledvin
Při inhalačním podání zanamiviru je přibližně 10 – 20 % dávky absorbováno. U těžkého poškození renálních funkcí byly odebrány vzorky od studovaných jedinců po jednotlivé intravenózní dávce 2 mg a dosažené hladiny byly dvakrát až čtyřikrát vyšší, než by byla očekávaná expozice po inhalaci. V normálním dávkovacím režimu (10 mg dvakrát denně) je předpokládaná expozice v 5. dnu čtyřicetinásobně nižší, než jaká byla tolerována u zdravých jednotlivců po opakovaných i.v. podáních. Vzhledem k bezpečnosti zanamiviru není ani při podávání vyšších dávek zapotřebí dávku upravovat.
Porucha funkce jater
Zanamivir se nemetabolizuje v játrech, a proto u pacientů s poškozením jater není zapotřebí dávku upravovat.
Starší pacienti
Při terapeutických denních dávkách 20 mg je biologická dostupnost nízká (10 až 20 %),
a proto systémová expozice zanamiviru není signifikantní. Jakékoli změny farmakokinetiky související s věkem nemají klinické důsledky, a proto dávky není třeba upravovat.
Pediatričtí pacienti
V otevřené klinické studii s jednou dávkou byla farmakokinetika zanamiviru hodnocena u 16 pediatrických jedinců ve věkovém rozmezí od 6 do 12 let při podání inhalační lékové formy suchého prášku (10 mg) (Diskhaler – zdravotnický prostředek). Systémová expozice u dětí byla podobná podání 10mg inhalačního prášku dospělým, ale variabilita byla veliká ve všech věkových skupinách a více zřetelná u nejmladších dětí. Pět pacientů bylo vyřazeno, vzhledem k nedetekovatelné sérové hladině ve všech časových bodech nebo 1,5 hodiny po podání dávky, což naznačovalo neadekvátní podání přípravku.
(cs)
|