| salt:hasText
| - Ribavirin se po perorálním podání jedné dávky (průměr Tmax = 1-2 hodiny) rychle vstřebává. Průměrný poločas terminální fáze vylučování ribavirinu po podání jedné dávky ribavirinu se pohybuje mezi 140 až 160 hodinami. Absorpce ribavirinu je podle literárních údajů velmi dobrá, přibližně 10 % dávky označené radionuklidem odchází se stolicí. Avšak absolutní biologická dostupnost přípravku je přibližně 45 % - 65 %, což je podmíněno metabolizmem při prvním průchodu játry. Existuje přibližně lineární vztah mezi dávkou a AUCtf po podání jednotlivé dávky 200 - 1 200 miligramů ribavirinu. Střední zjevná perorální clearance ribavirinu po podání jednotlivé dávky 600 mg ribavirinu se pohybuje mezi 22 a 29 litry/hodinu. Distribuční objem po podání ribavirinu je přibližně 4 500 1itrů. Ribavirin se neváže na plazmatické proteiny.
Bylo prokázáno, že ribavirin vykazuje velkou inter- a intraindividuální farmakokinetickou variabilitu (intraindividuální variabilita ≤25 % AUC i Cmax), která může být dána rozsáhlým metabolizmem prvního průchodu játry a přesunem uvnitř a vně krevního kompartmentu.
Transport ribavirinu v neplazmatických kompartmentech byl intenzivně studován v červených krvinkách a za nejdůležitější cestu transportu je považován transport uskutečňovaný prostřednictvím ekvilibračního přenašeče nukleosidů typu es. Tento přenašeč se nachází prakticky na všech typech buněk, což může být příčinou velkého distribučního objemu ribavirinu. Poměr koncentrace ribavirinu v krvi a v plazmě odpovídá přibližně poměru 60:1; vysoká hladina ribavirinu v krvi je způsobena jeho sekvestrací v červených krvinkách.
Ribavirin je metabolizován dvěma způsoby: 1) reverzibilní fosforylací, 2) odbouráváním, které spočívá v deribozylaci a hydrolýze amidů za vzniku metabolitů kyseliny triazolkarboxylové. Ribavirin a oba jeho metabolity - triazolkarboxamid a kyselina triazolkarboxylová - jsou vylučovány ledvinami.
Při opakovaném podávání dochází k značné akumulaci ribavirinu v plazmě, AUC12hod opakovaného podávání je vůči jednorázovému podání šestinásobná (podle literárních údajů). Ustáleného stavu je při podávání 600 mg přípravku v perorální formě dvakrát denně dosaženo přibližně po 4 týdnech s průměrnými plazmatickými koncentracemi v ustáleném stavu přibližně 2200 ng/ml. Po přerušení podávání přípravku je jeho poločas přibližně 300 hodin, což pravděpodobně odráží jeho pomalou eliminaci z neplazmatických kompartmentů.
Vliv stravy: Biologická dostupnost jednotlivé perorální dávky ribavirinu 600 mg byla zvýšena současným podáním jídla s vysokým obsahem tuku. Parametry expozice ribavirinu AUC(0-192h) a Cmax se zvyšují o 42 %, resp. 66 %, jestliže je ribavirin podán společně se snídaní s vysokým obsahem tuku na rozdíl od podání nalačno. Klinický význam výsledků této studie s podáním jednorázové dávky není znám. Expozice ribavirinu po opakovaném podávání přípravku společně s jídlem byla srovnatelná u pacientů užívajících peginterferon alfa-2a a ribavirin a interferon alfa-2b a ribavirin. K dosažení optimální plazmatické koncentrace ribavirinu se doporučuje užívat ribavirin společně s jídlem.
Funkce ledvin: Farmakokinetika jednotlivé dávky ribavirinu byla změněna (zvýšení AUCtf a Cmax) u pacientů s poruchou funkce ledvin ve srovnání s kontrolními subjekty (clearance kreatininu vyšší než 90 ml/min.). Clearance ribavirinu je značně snížena u pacientů s kreatininem v séru >2mg/dl nebo clearance kreatininu <50ml/min. O bezpečnosti a účinnosti ribavirinu u těchto pacientů neexistuje dostatek údajů, takže není možné dát jednoznačné doporučení k úpravě dávkování. Plazmatické koncentrace ribavirinu jsou hemodialýzou prakticky neovlivnitelné.
Funkce jater: Farmakokinetika jedné dávky ribavirinu u pacientů s mírnou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater (klasifikace Child-Pugh A, B nebo C) je podobná jako u zdravých kontrolních jedinců.
Použití u pacientů nad 65 let: Zvláštní farmakokinetické hodnocení nebylo u starších pacientů provedeno. Avšak v publikované populační farmakokinetické studii nebyl věk klíčovým faktorem v ovlivnění kinetiky ribavirinu; rozhodujícím faktorem byly renální funkce.
Pacienti do 18 let: Farmakokinetické vlastnosti ribavirinu nebyly plně zkoumány u pacientů do 18 let. Ribavirin v kombinaci s peginterferonem alfa-2a nebo interferonem alfa-2a je indikován k léčbě chronické hepatitidy C pouze u pacientů ve věku 18 let a starších.
Populační farmakokinetika: Populační farmakokinetická analýza byla provedena za použití hodnot plazmatické koncentrace získaných v pěti klinických studií. Statisticky významné spoluproměnné v modelu clearance byly tělesná hmotnost a rasa, klinicky významná však byla pouze tělesná hmotnost. Clearance se zvyšovala s rostoucí tělesnou hmotností v rozmezí od 17,7 do 24,8 l/h při tělesné hmotnosti od 44 do 155 kg. Clearance kreatininu (snížená až na 34 ml/min) neměla vliv na clearance ribavirinu.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)