| salt:hasText
| - Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální koncentrace
v plasmě 3,30 ng/ml + 2,09 SD, resp. 7,66 ng/ml + 5,90 SD je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny po
podání.
Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální koncentrace v plasmě je u obou stejná, maximální koncentrace v plasmě a AUC (S)
enantiomeru jsou v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě
stejné. Vzájemná konverze enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.
V důsledku vysokého metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost
lerkanidipinu užitého po jídle perorálně přibližně 10%, při podání zdravým dobrovolníkům nalačno se
snižuje na 1/3.
Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání se čtyřnásobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin po
velmi tučném jídle. Lerkanidipin by proto měl být užíván před jídlem.
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná. Více než 98 % lerkanidipinu se váže na
plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti se závažnou poruchou funkce ledvin nebo jater
mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich zvýšit podíl volné frakce léku.
Lerkanidipin je značně metabolizován CYP3A4; parentní látka nebyla zjištěna v moči, ani ve stolici.
Léčivo je přeměňováno hlavně na neaktivní metabolity, přibližně 50 % dávky je vyloučeno močí.
Studie provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté míry
inhibuje CYP3A4 a CYP2D6 v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než maximální
koncentrace dosažené po dávce 20 mg.
Studie interakcí provedené u lidí navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatické koncentrace
midazolamu, což je typický substrát CYP3A4, ani koncentrace metoprololu, což je typický substrát
CYP2D6. Z tohoto důvodu se nepředpokládá, že by lerkanidipin v terapeutických dávkách inhiboval
biotransformaci léků metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6.
Eliminace probíhá převážně cestou biotransformace .
Průměrný terminální eliminační poločas je 8-10 hodin, terapeutický účinek přetrvává 24 hodin, což je
důsledek vysokého stupně vazby na lipidové membrány. Akumulace po opakovaném podání nebyla
pozorována.
Perorální podání lerkanidipinu vede k dosažení plasmatickým koncentrací, které nejsou přímo úměrné
dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných
maximálních koncentrací v plasmě 1:3:8, plochy pod křivkou plasmatická koncentrace - čas byly
v poměru 1:4:18, což ukazuje na postupný nárůst saturace metabolismu při prvním průchodu játry.
Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.
U starších pacientů a pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin nebo mírnou až
středně závažnou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná
farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů se závažnou poruchou funkce
ledvin nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léku (asi o 70 %). Je
pravděpodobné, že systémová biologická dostupnost lerkanidipinu bude u pacientů se středně
závažným až závažným poškozením funkce jater vyšší, protože lék je za normálních okolností výrazně
metabolizován v játrech.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)