| salt:hasText
| - Absorpce
Za předpokladu, že magnesium není vysráženo fosfáty z jídla nebo jinými živinami, jsou rozpuštěné ionty magnesia biologicky dostupné a jsou absorbovány ve střevě.
Absorpce perorálně podaného magnesia u zdravých jedinců závisí na dávce. Pokusy prokázaly, že míra absorpce u pacientů, kteří dostali 1,5 mmol magnesia denně, byla 65 %, zatímco u pacientů, kteří dostali 40 mmol denně to bylo jen 11 %.
Rozpuštěné kalciové ionty jsou biologicky dostupné a mohou být střevem absorbovány, dokud nevytvoří nerozpustné kalciové komplex s fosfáty nebo jinými živinami obsaženými v potravě. Absorpce kalcia je řízena mechanizmy hormonální regulace. Míra absorpce se zvyšuje s vyšší dávkou a při stavech s hypokalcemií a snižuje se s narůstajícím věkem. V závislosti na stavu vitamínu D a na podané dávce lze očekávat frakční absorpci 10 – 35 %. Podání vyšších dávek vede pouze k menšímu nárůstu absorbovaného množství. Normální denní příjem v stravě je přibližně 1000 mg.
Distribuce
Celkový obsah magnesia v těle je kolem 20 – 28 g. U zdravých dospělých jedinců je kolem 53 % celkového tělesného magnesia v kostech, 27 % ve svalech, 19 % v měkkých tkáních a 1 % extracelulárně. Většina intracelulárního magnesia je ve vázané formě.
Celkový obsah tělesného kalcia u jedince vážícího 70 kg je kolem 1 250 g (31 mol), z čehož 99 % je v kostech a zubech. V plazmě a extracelulární tekutině je kolem 1 g a v samotných tkáních je 6 – 8 g. Referenční hodnoty celkového plazmatického kalcia se liší podle klinické laboratoře, v závislosti na metodě, v rámci normálního rozmezí 2,15 – 2,57 mmol/l. Kolem 40 – 45 % tohoto množství je vázáno na plazmatické proteiny, kolem 8 – 10 % je v komplexu s ionty jako je citrát a 45 – 50 % je rozpuštěno jako volné ionty.
Vylučování
Perorálně podané soli magnesia jsou vylučovány močí (absorbovaná část) a stolicí (neabsorbovaná část). Malé množství je distribuováno do mateřského mléka. Magnesium prostupuje placentou.
Za fyziologických podmínek se přibližně stejné množství kalcia vylučuje močí a prostřednictvím endogenní střevní sekrece. Parathormon, vitamín D a thiazidová diuretika snižují vylučování kalcia močí, zatímco ostatní diuretika (kličková), kalcitonin a růstový hormon renální exkreci podporují. Vylučování kalcia močí klesá v počátečních stádiích renálního selhání. Vylučování kalcia močí se zvyšuje během těhotenství. Kalcium se též vylučuje potními žlázami. Kalcium prostupuje placentou a je distribuováno do mateřského mléka.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)