| salt:hasText
| - Všeobecná charakteristika
Farmakokinetické parametry enoxaparinu sodného byly studovány především ve vztahu k časovému průběhu plazmatické anti-Xa a anti-IIa aktivity, a to po jednorázovém nebo opakovaném subkutánním a po jednorázovém intravenózním podání enoxaparinu sodného doporučených dávkových rozmezích.
Kvantitativní stanovení anti-Xa a anti-IIa farmakokinetických účinků bylo provedeno validovanými amidolytickými metodami se specifickými substráty a standardem enoxaparinu kalibrovaným proti mezinárodnímu standardu pro nízkomolekulární hepariny (NIBSC).
Biologická dostupnost a absorpce:
Absolutní biologická dostupnost enoxaparinu sodného po jeho podkožní aplikaci je na základě anti-Xa aktivity blízká 100%. Injekční objem a koncentrace dávky nad rozmezí 10 000 – 20 000 anti Xa-IU/ml (100-200 mg/ml) neovlivňuje farmakokinetické parametry u zdravých dobrovolníků.
Průměrné maximální plazmatické anti-Xa aktivity je dosaženo za 3 až 5 hodin po subkutánní aplikaci a dosahuje přibližně 0,2; 0,4 a 1,0 a 1,3 anti-Xa IU/ml po jednorázové podkožní aplikaci dávky 2 000 anti Xa-IU (20 mg), 4 000 anti Xa-IU (40 mg) a 100 anti Xa-IU/kg (1 mg/kg) a 150 anti Xa-IU/kg (1,5 mg/kg).
Ukázalo se, že farmakokinetika enoxaparinu je mimo doporučovaná dávková rozmezí lineární a v rámci jednoho organismu i mezi různými pacienty se vyznačuje nízkou variabilitou. Po opakovaném subkutánním podání 4 000 anti Xa-IU (40 mg) 1x denně a 150 anti Xa-IU/kg (1,5 mg/kg) 1x denně u zdravých dobrovolníků je dosaženo ustáleného stavu 2. den při průměrné expozici asi o 15 % vyšší než po jednotlivé dávce, přičemž plazmatické hladiny aktivity enoxaparinu po dosažení ustáleného stavu lze dobře predikovat na základě farmakokinetiky jednotlivé dávky. Po opakovaném subkutánním podání 100 anti Xa-IU/kg (1 mg/kg) 2x denně je ustáleného stavu dosaženo 3.- 4. den při průměrné expozici o 65 % vyšší než po jednotlivé dávce a je dosaženo maximální plazmatické hladiny asi 1,2 IU/ml a minimální plazmatické hladiny 0,52 IU/ml. Tento rozdíl v ustáleném stavu odpovídá farmakokinetice enoxaparinu sodného a je v terapeutickém rozmezí.
Plazmatická anti-IIa aktivita po subkutánním podání je přibližně 10krát nižší než anti-Xa aktivita. Průměrná maximální anti-IIa aktivita je pozorována přibližně 3 až 4 hodiny po subkutánní injekci a dosahuje 0,13 IU/ml po opakovaném podání 100 anti Xa-IU/kg (1 mg/kg) dvakrát denně resp. 0,19 IU/ml při 150 anti Xa-IU/kg (1,5 mg/kg) jednou denně.
Distribuce
Distribuční objem anti-Xa aktivity enoxaparinu sodného je asi 5 litrů a blíží se celkovému objemu krve.
Eliminace a metabolismus
Enoxaparin sodný se vyznačuje nízkou clearance, průměrná anti-Xa plazmatická clearance činí 0,74 l/h po podání 150 anti Xa-IU/kg (1,5 mg/kg) ve formě 6-hodinové intravenózní infúze.
Eliminace je jednofázová s poločasem asi 4 hodiny po jednorázovém subkutánním podání až asi 7 hodin po opakované dávce.
Enoxaparin sodný se metabolizuje zejména v játrech desulfací a/nebo depolymerizací na látky o nižší molekulární hmotnosti s výrazně sníženou biologickou účinností. Renální clearance účinných metabolitů představuje pouze 10 ( podané dávky, přičemž celková renální exkrece účinných i neúčinných metabolitů činí 40 ( podané dávky.
Vlastnosti u zvláštních skupin pacientů
Starší pacienti :
Výsledky analýzy farmakokinetických dat ukazují, že kinetický profil enoxaparinu sodného se při normálních renálních funkcích neliší u starších a mladších pacientů. Vzhledem ke skutečnosti, že se renální funkce s věkem zhoršují, může dojít u starších pacientů ke snížení eliminace enoxaparinu sodného (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití: Krvácení u starších pacientů, 4.2 Dávkování a způsob podání: Starší pacienti a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti: Renální insuficience).
Renální insuficience:
Lineární vztah mezi plazmatickou clearance anti-Xa a clearance kreatininu v rovnovážném stavu ukazuje, že zhoršení renálních funkcí vede ke snížení clearance enoxaparinu sodného. Po opakovaném s.c. podání 4 000 anti Xa-IU (40 mg) 1x denně je anti Xa-expozice hodnocená podle AUC v rovnovážném stavu mírně zvýšená u lehké (clearance kreatininu 50-80 ml/min) a středně závažné (clearance kreatininu 30-50 ml/min) renální nedostatečnosti. U pacientů trpících závažnou renální insuficiencí (clearance kreatininu ( 30 ml/min) je AUC v ustáleném stavu signifikantně zvýšena v průměru o 65 ( po opakovaném podání 4 000 anti Xa-IU (40 mg) jednou denně s.c. (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití: Renální insuficience; 4.2 Dávkování a způsob podání: Renální insuficience.)
Hmotnost:
V důsledku nižší, váze přizpůsobené clearance u obézních pacientů při subkutánní aplikaci, dochází u obézních zdravých dobrovolníků (BMI 30-48 kg/m2) po opakovaném subkutánním podání 150 anti Xa-IU/kg (1,5 mg/kg) 1x denně k mírnému zvýšení průměrné AUC aktivity anti-Xa oproti kontrolní skupině neobézních pacientů, přestože Amax není zvýšeno.
Při podání jednotlivé dávky 4 000 anti Xa-IU (40 mg) s.c. bez přizpůsobení dávky tělesné hmotnosti pacienta bylo pozorováno, že expozice anti-Xa je o 50 % vyšší u žen vážících ( 45 kg a o 27 % vyšší u mužů vážících ( 57 kg ve srovnání s normálně vážícími pacienty (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití: Nízká hmotnost).
Hemodialýza:
V jedné studii byl po jednorázovém intravenózním podání dávky 25 nebo 50 anti Xa-IU/kg (0,25 nebo 0,50 mg/kg) naměřený eliminační poločas stejný, ale AUC 2x vyšší ve srovnání s kontrolní populací.
Farmakokinetické interakce:
Mezi enoxaparinem a trombolytiky nebyly při současném podání pozorovány žádné farmakokinetické interakce.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)