| salt:hasText
| - Dosud nebyl hlášen žádný případ předávkování přípravkem Lercaprel 20 mg/10 mg potahované tablety.
Nejpravděpodobnější příznaky předávkování jsou těžká hypotenze, bradykardie, reflexní tachykardie, šok, stupor, elektrolytové poruchy a renální selhání.
Léčba předávkování:
Léčba je principiálně řízena směrem k eliminaci jedu a obnovení stabilního kardiovaskulárního stavu. Po perorálním požití je indikována objemná laváž žaludku – ev. v kombinaci s proplachem střev.
Zkušenosti s předávkováním enalaprilem
Jsou k dispozici omezená data o předávkování u člověka.
Příznaky:
Nejvýraznější příznaky předávkování, které byly dosud hlášeny, jsou výrazná hypotenze (začínající šest hodin po požití tablet), souběžná s blokádou renin-angiotenzinového systému a stupor.
Příznaky spojené s předávkováním ACE inhibitory mohou zahrnovat cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání, hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závrať, úzkost a kašel. Po požití 300 mg a 440 mg enalaprilu byly hlášeny hladiny sérového enalaprilátu 100x a 200x vyšší než je obvyklé po terapeutických dávkách.
Léčba:
Doporučená léčba předávkování je nitrožilní infúze fyziologického roztoku. Pokud dojde k hypotenzi, pacienti by měli být umístěni do protišokové polohy. Může být také zvážena léčba infuzí angiotenzinu II anebo intravenózními katecholaminy, pokud jsou k dispozici. . Pokud byly nedávno požity tablety obsahující enalapril, je třeba provést opatření k eliminaci enalapril-maleátu (např. zvracení, laváž žaludku, podání adsorbentů nebo síranu sodného). Enalapril může být odstraněn z cirkulace hemodialýzou (viz bod 4.4). Terapie pacemakerem je indikována pro léčbu bradykardie rezistentní na terapii enalaprilem. Vitální známky, sérové elektrolyty a kreatinin je třeba kontinuálně monitorovat.
Zkušenosti s předávkováním lerkanidipinem
Příznaky:
Podobně jako u jiných dihydropyridinů je jedním z nejčastějších projevů předávkování nadměrná periferní vazodilatace s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií.
Ze zkušeností po uvedení na trh byly hlášeny tři případy předávkování (v pokuse o sebevraždu bylo požito 150 mg, 280 mg a 800 mg lerkanidipinu). U prvního pacienta došlo k ospalosti. U druhého pacienta se vyvinul kardiogenní šok s těžkou ischémií myokardu a mírným renálním selháním. U třetího pacienta se objevilo zvracení a hypotenze.
Všichni pacienti se uzdravili bez následků.
Léčba:
U výše uvedených případů se léčba skládala z výplachu žaludku, vysokých dávek katecholaminů, furosemidu, digitalisu a parenterálních plazmaexpanderů, živočišného uhlí a intravenózního dopaminu.
V případě těžké hypotenze, bradykardie a bezvědomí může být užitečná kardiovaskulární podpora nitrožilním atropinem pro ovlivnění bradykardie.
Z pohledu prodlouženého farmakologického účinku lerkanidipinu je nutné minimálně 24 hodin monitorovat kardiovaskulární stav pacientů, kteří užili nadměrnou dávku.. Nejsou informace o hodnotě dialýzy. Protože je lék vysoce lipofilní, je velmi nepravděpodobné, že by plazmatické hladiny ukazovaly na trvání fáze rizika. Dialýza nemusí být účinná.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)