About: http://linked.opendata.cz/resource/sukl/spc/section/SPC121373_doc-4-4     Goto   Sponge   Distinct   Permalink

An Entity of Type : salt:Section, within Data Space : linked.opendata.cz associated with source document(s)

AttributesValues
rdf:type
salt:hasSectionTitle
  • 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití (cs)
salt:hasOrderNumber
  • 004.004
salt:hasText
  • Podávání irinotekanu je nutno omezit pouze na oddělení specializovaná na podávání cytotoxické chemoterapie a je nutno ho provádět pouze pod dohledem lékaře s kvalifikací pro chemoterapii. Při daném charakteru a četnosti nežádoucích účinků smí být irinotekan předepsán jen v následujících případech, a to po zvážení očekávaného přínosu v porovnání s očekávanými terapeutickými riziky: pacienti s rizikovým faktorem, zejména pacienti se stavem tělesné výkonnosti = 2 dle klasifikace WHO, ve velmi vzácných případech, kdy lze předpokládat, že pacient nebude schopen dodržovat doporučení týkající se zvládnutí nežádoucích účinků léčby (potřeba okamžité a prolongované protiprůjmové léčby v kombinaci s vysokým přívodem tekutin při výskytu pozdního průjmu). U takových pacientů se doporučuje přísný dohled za hospitalizace. Pokud se irinotekan podává v monoterapii, je obvykle předepisován ve schématu s dávkováním každé 3 týdny. U pacientů vyžadujících častější sledování nebo u nemocných s vysokým rizikem těžké neutropenie je však možno zvážit schéma podávání s týdenním dávkováním (viz bod 5.1). Pozdní průjem Pacienty je nutno poučit o možném riziku pozdního průjmu, který se vyskytuje za více než 24 hodin po podání irinotekanu a kdykoliv v období před následujícím cyklem. V monoterapii byla střední doba výskytu první průjmovité stolice 5. den po podání infuze irinotekanu. Nemocní musí o výskytu průjmu urychleně informovat svého ošetřujícího lékaře a okamžitě zahájit příslušnou terapii. Zvýšené riziko průjmu je hlavně u pacientů s předchozím ozařováním břišní a pánevní oblasti, dále u pacientů s výchozí leukocytózou, u pacientů se stavem tělesné výkonnosti ( 2 a u žen. Při nedostatečné léčbě může být průjem život ohrožujícím stavem, zvláště pokud je provázen současně neutropenií. Jakmile se objeví první průjmovitá stolice, pacient musí začít přijímat velký objem tekutin s obsahem elektrolytů a okamžitě zahájit odpovídající protiprůjmovou léčbu. Ta bude předepsána oddělením, kde byl irinotekan podáván. Po propuštění z nemocnice musí pacient dostat předepsané léky tak, aby je měl k dispozici pro léčbu průjmu v okamžiku, kdy se průjem objeví. Navíc musí o průjmu informovat svého ošetřujícího lékaře nebo oddělení, kde byl irinotekan podáván. V současné době je doporučenou protiprůjmovou terapii loperamid ve vysoké dávce (první dávka 4 mg a poté 2 mg každé 2 hodiny). Tato léčba musí pokračovat ještě 12 hodin po poslední průjmovité stolici a nelze ji upravovat. V žádném případě nesmí vzhledem k riziku vzniku paralytického ileu doba nepřetržitého podávání překročit 48 hodin, ani nesmí být kratší než 12 hodin. V případě sdružení průjmu s těžkou neutropenií (počet neutrofilů < 500 buněk/mm3) je nutno podat k protiprůjmové léčbě profylakticky širokospektré antibiotikum. V následujících případech je ke zvládnutí průjmu vhodná mimo antibiotickou léčbu i hospitalizace: průjem spojený s teplotou, těžký průjem (vyžadující intravenózní hydrataci), průjem přetrvávající i po 48 hodinách od zahájení podávání vysokých dávek loperamidu. Loperamid se nesmí podávat profylakticky, a to ani u nemocných, u kterých došlo k pozdnímu průjmu v předchozích cyklech. U pacientů, u kterých došlo k těžkým průjmům, je vhodné v následujících cyklech snížit dávku (viz bod 4.2). Hematologie V průběhu terapie irinotekanem je doporučeno pravidelné týdenní monitorování kompletního krevního obrazu. Pacient musí být poučen o riziku neutropenie a významu horečky. Febrilní neutropenii (teplota nad 38°C a počet neutrofilů ( 1000 buněk/mm3) je nutno urgentně léčit za hospitalizace intravenózním podáváním širokospektrých antibiotik. U pacientů s těžkou hematologickou toxicitou je nutno dávku přípravku v následující infuzi snížit (viz bod 4.2). U pacientů s těžkým průjmem je zvýšené riziko infekce a hematologické toxicity, proto je u těchto nemocných nutno kontrolovat kompletní krevní obraz. Porucha jaterních funkcí Před zahájením léčby a před každým cyklem je nutno provést jaterní testy. U nemocných s hladinou bilirubinu v rozmezí 1,5 až 3-násobek horní hranice normálního rozmezí je kvůli snížené clearance irinotekanu a v důsledku toho zvýšeného rizika hematologické toxicity nutno provádět týdenní sledování úplného krevního obrazu (viz bod 5.2). U pacientů s hladinou bilirubinu nad 3násobkem horní hranice normálního rozmezí viz bod 4.3. Nauzea a zvracení Před každým podáním irinotekanu se doporučuje profylaktické podávání antiemetik. Nauzea i zvracení se vyskytují často. Pacienti se zvracením, které je spojeno s pozdním průjmem, musí být co nejdříve hospitalizováni, aby mohla být nasazena léčba. Akutní cholinergní syndrom Dojde-li k příznakům akutního cholinergního syndromu (definován je jako časný průjem a různé další příznaky, jako je pocení, křeče v břiše, slzení, mióza a slinění), je nutno podat síran atropinu (250 mikrogramů subkutánně), pokud není jeho podání klinicky kontraindikováno (viz bod 4.8). Opatrnosti je třeba u nemocných s  astmatem. Pacientům, u kterých již byly pozorovány příznaky akutního cholinergního syndromu, se doporučuje před další aplikací irinotekanu podat atropin sulfát. Respirační poruchy Intersticiální plicní onemocnění projevující se jako plicní infiltráty není během léčby irinotekanem časté. Intersticiální plicní onemocnění může být fatální. Mezi rizikové faktory spojené s rozvojem intersticiálního plicního onemocnění patří podávání pneumotoxických léků, radioterapie a podávání kolonie stimulujících faktorů. U pacientů s rizikovými faktory musí být respirační symptomy pečlivě monitorovány před zahájením léčby irinotekanem a v jejím průběhu. Starší pacienti Vzhledem k vyšší četnosti snížení biologických funkcí, zejména jaterních, je nutné u těchto pacientů dávku irinotekanu stanovit s velkou opatrností (viz bod 4.2) . Pacienti se střevní obstrukcí Pacienti nesmí být irinotekanem léčeni až do vyřešení střevní obstrukce (viz bod 4.3) . Pacienti s poruchou funkce ledvin Studie u těchto pacientů nebyly provedeny (viz body 4.2 a 5.2) . Pacienti se sníženou aktivitou uridindifosfátglukuronosyltransferázy (UGT) Jednou z metabolických cest inaktivace aktivního metabolitu irinotekanu SN-38 je glukuronidace na inaktivní SN-38-glukuronid (SN-38G) enzymem uridindifosfát-glukuronosyltransferáza1A1 (UGT1A1). Aktivita UGT1A1 je u jedinců s polymorfismem UGT1A1*28 nebo vrozeným deficitem UGT1A1 (Crigler-Najjarův syndrom typu 1 a typu 2) snížena. Data z metaanalýzy ukazují, že jedinci, kteří jsou homozygotní s ohledem na alelu UGT1A1*28 jsou více ohroženi hematologickou toxicitou (stupně III až IV) irinotekanu podávaného ve středních až vysokých dávkách (>150 mg/m2). Vztah mezi genotypem UGT1A1 a výskytem irinotekanem navozeného průjmu nelze vyloučit. Pokud se irinotekan v dávce 20 mg/ml podává pacientům, o nichž je známo, že jsou homozygotní s ohledem na polymorfismus UGT1A1*28, je nutno použít rutinní zahajovací dávku. Na základě vztahu mezi genotypem a hematologickou toxicitou je však nutno jednotlivce, o nichž je známo, že jsou homozygotní s ohledem na UGT1A1*28, intenzivně monitorovat na hematologickou toxicitu. V případě, že v prvních fázích léčby dojde k nepřijatelné hematologické toxicitě, lze u těchto pacientů zvážit nižší dávku. Přesné snížení dávky u této populace pacientů není známo, přičemž na základě pacientovy tolerance léčby je nutno zvážit následné modifikace dávky. Ostatní Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy nesmějí tento přípravek užívat. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na dávku, tj. je v podstatě prost sodíku. U pacientů, u kterých se v souvislosti s průjmy a/nebo zvracením či sepsí vyskytla dehydratace, byla vzácně pozorovány renální insuficience, hypotenze nebo oběhové selhání. V průběhu léčby a po dobu alespoň tří měsíců po jejím ukončení je nutno dodržovat antikoncepční opatření (viz bod 4.6). Současné podávání irinotekanu se silným inhibitorem (např. ketokonazol) nebo induktorem (např. rifampicin, karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, třezalka tečkovaná) CYP3A4 může měnit metabolismus irinotekanu, a je proto nutno se mu vyhnout (viz bod 4.5). (cs)
salt:hasParagraph
is salt:hasSection of
is salt:hasSubSection of
Faceted Search & Find service v1.16.118 as of Jun 21 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 07.20.3240 as of Jun 21 2024, on Linux (x86_64-pc-linux-gnu), Single-Server Edition (126 GB total memory, 122 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2025 OpenLink Software