salt:hasText
| - Přípravek VERAL 100 mg by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy.
U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální ( viz bod 4.2.)
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoliv během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací ( viz bod 4.3.) a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.
U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko ( viz dále a bod 4.5.), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek ( např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointetsinální příznaky ( zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.
Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívající konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení ( např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová ( viz bod 4.5.).
Pokud se během léčby Veral 100 mg objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.
Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrontestinálními chorobami v anamnéze ( ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit( viz bod 4.8.).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence tekutin a edémů.
Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání diklofenaku, obzvláště ve vysokých dávkách (150 mg denně) a po dlouhou dobu, může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. IM nebo iktů).
Podávání diklofenaku je třeba pečlivě zvážit u pacientů se špatně kompenzovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním, ICHS, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy ( viz bod 4.8.) Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.
Veral 100 mg musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.
Může dojít k alergickým reakcím, včetně anafylaktických a anafylaktoidních reakcí, a to i tehdy, jestliže se předtím lék neužíval.
Vzhledem ke svým farmakodynamickým vlastnostem může diklofenak maskovat známky a příznaky infekce. Horečka sama není indikací k podání Veralu.
Lékařský dozor je absolutně nevyhnutelný u pacientů se závažným zhoršením funkce jater.
Při užívání nesteroidních protizánětlivých léků může dojít ke zvýšení hladin jednoho nebo více jaterních enzymů. Proto se v průběhu dlouhodobé léčby diklofenakem doporučuje preventivně sledovat jaterní funkce. Léčba by se měla přerušit při přetrvávání nebo zhoršování abnormálních jaterních testů a při klinických příznacích jaterního onemocnění. K hepatitidě může dojít bez prodromálních symptomů. Opatrnost je potřebná při užívání Veralu u pacientů s jaterní porfyrií, protože může dojít k exacerbaci.
Vzhledem k důležitosti prostaglandinů pro udržení průtoku krve ledvinami je potřebná zvláštní opatrnost u pacientů se zhoršenou funkcí srdce nebo ledvin, u starších osob, u pacientů užívajícich diuretika a u případů s deplecí extracelulárního objemu na jakémkoliv základě, např. v předoperační nebo postoperační fázi větších chirurgických zákroků. Proto se v těchto případech doporučuje jako preventivní opatření monitorování renální funkce během užívání Veralu. Po přerušení léčby obvykle následuje návrat do stavu před léčbou.
Během dlouhodobého užívání diklofenaku je vhodné sledovat krevní obraz. Veral může vést k přechodné inhibici agregace trombocytů. Pacienti s poruchou hemostázy by se měli pravidelně sledovat.
U pacientů ve vyšším věku se doporučuje nižší dávkování. Totéž platí pro starší pacienty s nízkou tělesnou hmotností
Zvláštní pozornosti je třeba věnovat pacientům trpícím astmatem, sezónní alergickou rhinitidou, otoky nosní sliznice (např. nosní polypy), chronickou obstrukční plicní nemocí nebo chronickou infekcí respiračního traktu (zvláště je-li spojena s příznaky podobnými alergické rhinitidě), reakcemi na NSA jako je exacerbace astmatu (takzvané analgetické astma), Quinckeho edémem nebo kopřivkou, u kterých jsou tyto obtíže četnější než u ostatních pacientů. Toto se vztahuje také na pacienty, kteří jsou alergičtí na některou pomocnou látku projevující se např. kožní reakcí, pruritem nebo kopřivkou.
Používání diklofenaku může poškodit ženskou fertilitu a není doporučeno u žen, které se snaží otěhotnět. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.
Mělo by být zváženo přerušení podávání diklofenaku u žen, které mají problémy s početím nebo které jsou vyšetřovány pro infertilitu.
Přípravek se nepodává dětem vzhledem k množství účinné látky v jednom čípku.
(cs)
|