salt:hasText
| - Přecitlivělost
Před zahájením léčby cefoperazonem by mělo být pečlivě zjištěno, zda se u pacienta v minulosti neprojevila alergická reakce na cefalosporiny, peniciliny nebo jiné léky. Tento lék by měl být podáván opatrně u pacientů s přecitlivělostí na peniciliny. Antibiotika by měla být podávána opatrně všem pacientům, u kterých se objevil jakýkoli typ alergické reakce, zejména pak alergie na léky.
Pokud se objeví alergická reakce, je nutno lék vysadit a zahájit odpovídající léčbu. Závažné anafylaktické reakce vyžadují okamžitou léčbu adrenalinem. V indikovaných případech, by měl být podán kyslík, intravenózní kortikoidy a zajištěny dýchací cesty včetně intubace.
Použití u pacientů s jaterní dysfunkcí
Cefoperazon je ve zvýšené míře vylučován žlučí. U pacientů s jaterním onemocněním anebo obstrukcí žlučových cest se prodlužuje plazmatický poločas cefoperazonu a zvyšuje se vylučování ledvinami. Dokonce i při závažném hepatálním poškození jsou ve žluči dosaženy terapeutické hladiny cefoperazonu a jeho poločas se prodlužuje pouze dvoj- až čtyřnásobně (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podávání).
Obecné
Stejně jako u jiných antibiotik se u několika pacientů léčených cefoperazonem objevila deficience vitaminu K. Mechanismus této deficience může být způsoben inhibicí střevní mikroflory, která za normálních podmínek syntetizuje tento vitamín. Toto riziko zahrnuje pacienty s nevyhovující dietou, malabsorpčními stavy (např. cystická fibróza) a pacienty dlouhodobě závislé na parenterální výživě. U těchto pacientů by měl být monitorován protrombinový čas a v indikovaných případech podán exogenní vitamín K.
Během dlouhodobé terapie cefoperazonem se stejně jako při použití jiných antibiotik může objevit nežádoucí kolonizace necitlivými kmeny. Pacient by měl být během léčby pečlivě sledován. Stejně jako u kteréhokoliv silného přípravku k systémového podání, se doporučuje při dlouhodobém užívání pravidelná kontrola případného/možného vzniku dysfunkcí orgánového systému, zahrnující renální, hepatický a hematopoetický systém. Toto je důležité především u novorozenců, zejména předčasně nazorených i u ostatních dětí.
Téměř u všech antibiotik, včetně cefoperazonu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu může kolísat v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny mikrobiální flory tlustého střeva, které umožní přerůstání C difficile .
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakterálních přípravků. Pečlivá lékařská anamnéza je nutná vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až/více než dva měsíce po podání antibiotik.
Použití v dětském věku
Cefoperazon byl s úspěchem používán v dětském věku. Nebyl podrobně testován u nezralých novorozenců a kojenců. Vzhledem k tomu je nutné před zahájením terapie u kojenců a novorozenců zvážit předpokládaný přínos léčby proti jejím možným rizikům (viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti).
U novorozenců s jádrovým ikterem nedokáže cefoperazon vytěsnit bilirubin z jeho vazebných míst na plazmatických proteinech.
Cefobid obsahuje 34 mg sodíku (1.5 mmol) v jedné lahvičce. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.
(cs)
|