| salt:hasText
| - Obecně se incidence a závažnost akutních nežádoucích účinků vztahuje k dávce a častosti podávání. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou ulcerózní stomatitida, leukopenie, nauzea a zažívací problémy. Mezi jiné časté nežádoucí účinky patří, že se pacient necítí dobře, nevysvětlitelná únava, zimnice, horečka, závrať a snížená obranyschopnost.
Vzhledem k onkologické indikaci kombinované terapie a k základnímu onemocnění je obtížné připsat určitou reakci tomuto léku.
Nežádoucí účinky methotrexatu jsou shrnuty zde podle orgánových systémů.
Gastrointestinální poruchy
Gingivitida, faryngitida, stomatitida, anorexie, nauzea, zvracení, průjem, hematemeza, melena, gastrointestinální ulcerace, krvácení a enteritida.
Pokud se objeví zvracení, průjem nebo stomatitida s možností dehydratace, je třeba léčbu methotrexatem až do úpravy stavu přerušit. V případě peptických ulcerací nebo ulcerózní kolitidy je nutné používat methotrexat extrémně opatrně.
Poruchy krve a lymfatického systému
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml může způsobit útlum krvetvorby a anémii, leukopenii a/nebo trombocytopenii. U pacientů s existující insuficiencí krvetvorby je třeba používat tuto látku opatrně, případně nepoužívat ji vůbec.
Při léčbě psoriázy je třeba přípravek ihned vysadit v případě signifikantního poklesu krevního obrazu. Při léčbě nádorů methotrexatem terapie může pokračovat pouze v případě, že možný přínos léčby ospravedlňuje riziko závažné myelosuprese. K myelosupresi může dojít rovněž po intratekálním podání methotrexatu. Pacienti se závažnou granulocytopenií a horečkou by měli být okamžitě vyšetřeni a obvykle je třeba podat jim parenterálně širokospektrá antibiotika.
Poruchy jater a žlučových cest
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml může způsobovat akutní (vzestup transamináz) nebo chronickou (fibróza a cirhóza) hepatotoxicitu. Chronická toxicita je potenciálně letální. Obvykle k ní dochází po chronickém užívání (nejčastěji 2 roky nebo déle) a po celkové dávce nejméně 1,5 g. Podle studií na pacientech s psoriázou se jeví, že hepatotoxicita je určena celkovou kumulativní dávkou. Tento účinek se zesiluje alkoholismem, obezitou, cukrovkou a pokročilým věkem. Správná korelace dosud nebyla stanovena.
Informace ohledně progrese a reverzibility lézí nejsou dostupné. Je třeba opatrnosti v případě přítomnosti existujícího jaterního poškození nebo snížených jaterních funkcí.
Před podáním je třeba pravidelně provádět testy jaterních funkcí, včetně vyšetření hladiny sérového albuminu. V případě fibrózy a cirhózy jsou výsledky testů často normální. Tato onemocnění lze diagnostikovat pouze pomocí biopsie.
V případě psoriázy a revmatoidní artritidy se doporučuje provést jaterní biopsii po celkové kumulativní dávce 1,5 g. Intermediární fibróza nebo cirhóza obvykle znamenají nutnost vysazení léčby. I když mírné změny obvykle nejsou důvodem pro nenasazení nebo přerušení podávání methotrexatu, je třeba používat tuto látku opatrně.
Poruchy imunitního systému
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml je třeba používat extrémně opatrně v případě aktivní infekce a obvykle je kontraindikován u pacientů s imunodeficiencí. Imunizace provedená v průběhu léčby methotrexatem nemusí být účinná. Imunizace živými vakcínami se obvykle nedoporučuje. Po imunizaci proti neštovicím u pacientů léčených methotrexatem byly pozorovány diseminované infekce vakcinií. Hypogamaglobulinemie byla pozorována zřídka.
Poruchy nervového systému
Po podání přípravku Methotrexate Hospira 25 mg/ml byly pozorovány bolesti hlavy, ospalost, rozmazané vidění, afazie, hemiparéza, paréza a křeče.
Byly hlášeny případy leukoencefalopatie po intravenózním podání methotrexatu pacientům po kraniospinálním ozáření.
Rovněž byly hlášeny případy chronické leukoencefalopatie u pacientů s osteosarkomem, kterým byly podávány vysoké dávky methotrexatu se záchrannou terapií kalcium folinátem, a to i v případě, že nebylo provedeno ozáření hlavy. Přerušení léčby metotrexátem neznamená vždy úplný návrat k původnímu stavu.
U pacientů, u nichž byla prováděna léčba vysokými dávkami methotrexatu, byl pozorován tranzientní akutní neurologický syndrom. Jeho klinické projevy se mohou skládat z abnormálního chování, fokálních senzomotorických jevů a abnormálních reflexů. Přesná příčina těchto příznaků není známa.
Po intratekálním podání methotrexatu mohou být jeho případné toxické vedlejší účinky, které se vztahují k centrálnímu nervovému systému, klasifikovány následujícím způsobem:
- Chemická arachnoitida s projevy jako je bolest hlavy, bolesti zad, ztuhlost šíje a horečka.
- Paréza, obvykle tranzientní, s paraplegií zahrnující jeden nebo více kořenů míšních nervů.
- Leukoencefalopatie se zmateností, neklidem, somnolencí, ataxií, demencí a někdy se závažnými křečemi.
Respirační, plicní a mediastinální poruchy
Bylo hlášeno několik úmrtí na intersticiální pneumonitidu a na chronickou intersticiální obstruktivní plicní chorobu. Plicní symptomy (zejména suchý neproduktivní kašel) nebo nespecifická pneumonitida během léčby methotrexatem mohou znamenat potenciálně nebezpečnou lézi a vyžadují přerušení léčby a důkladné vyšetření. Přestože příznaky mohou být různé, v typickém případě má pacient s methotrexatem indukovanou plicní chorobou následující příznaky: horečka, kašel, dušnost, hypoxemie a infiltráty při radioterapii plic. Je třeba vyloučit infekci. Tento stav se může vyskytnout při jakémkoli dávkování. Vzácně byla popisována patologie plic související s methotrexatem po intratekálním podání methotrexatu. Při vzniku methotrexatem indukovaného onemocnění plic je opětovné podání methotrexatu kontraindikováno.
Poruchy ledvin a močových cest/ poruchy reprodukčního systému a prsu
Mohou se vyskytnout závažná nefropatie nebo renální insuficience, azotemie, cystitida, hematurie, defektní oogeneze nebo spermatogeneze, tranzientní oligospermie, menstruační dysfunkce a poševní výtok, infertilita, potraty, vývojové vady plodu, suprese spermatogeneze, ztráta libida a impotence.
Vysoké dávky methotrexatu mohou způsobit renální toxicitu s akutním renálním selháním. Nefrotoxicita je zpravidla způsobena ukládáním methotrexatu a 7-hydroxymethotrexatu v renálních tubulech.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Erytém, svědění, kopřivka, fotosenzivita, depigmentace, alopecie, ekchymóza, telangiektazie, akné, furunkulóza. Psoriatické léze se mohou zhoršit po expozici UV záření. Po podání methotrexatu může dojít k exacerbaci radiační dermatitidy a ke spálení po expozici slunečnímu záření.
V ojedinělých případech byla popsána toxická epidermální nekrolýza a Steven–Johnson syndrom
Jiné vzácné nežádoucí účinky související s podáváním methotrexatu nebo přičítané jeho podávání jsou artralgie/myalgie, diabetes, osteoporóza, lymfomy, oportunní infekce, vaskulitida a náhlá smrt. Byly hlášeny sporadické případy anafylaktických reakcí.
U pacientů s revmatoidní artritidou byly hlášeny pancytopenie a náhlé zvýšení počtu revmatoidních uzlů.
Bylo hlášeno několik případů toxické epidermální nekrolýzy.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)