Zvýšenou pozornost při podávání furosemidu je třeba věnovat pacientům s hypotenzí a rovněž použití léku při výrazné hyperurikémii nebo manifestní dně je možné jen v odůvodněných případech. U pacientů s jaterní cirhózou a ascitem je nejlépe zahájit léčbu za hospitalizace, neboť vlivem terapie může dojít k elektrolytové a vodní dysbalanci, a tím k rozvoji hepatálního kómatu. Ztráty draslíku, ke kterým během léčby dochází, je třeba hradit zvýšeným obsahem kalia v potravě, kombinací s kalium šetřícími diuretiky nebo substitucí draslíku. Množství dodaného kalia by mělo přesahovat jeho ztráty diurézou. Při narůstající azotémii a oligúrii je nutno léčbu furosemidem přerušit. Furosemid může vyvolat tinitus a může působit reverzibilně nebo ireverzibilně ototoxicky.
Při dlouhodobém užívání furosemidu musí být pravidelně kontrolovány kreatinin, kyselina močová, glukóza, kalium, natrium a kalcium v séru.
(cs)