Description
| - Svoji příslušnost k policii policisté prap. P. B. a nstržm. L. P. v daném okamžiku prokázali mimo jiné služebním stejnokrojem v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon č. 273/2008 Sb. ), což ostatně ani obviněný nezpochybnil. Vyzývali-li pak dovolatele k odstranění překážky na pozemní komunikaci, plnili úkoly státu, jelikož podle § 2 zákona č. 273/2008 Sb. je úkolem policie chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Podle § 114 zákona č. 273/2008 Sb. je každý povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat. Jak již vyplynulo z podrobného výkladu obsaženého v odůvodnění usnesení odvolacího soudu, užít slov „ Jménem zákona! “ a odpovídající výzvy je policista povinen ve smyslu § 10 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb. tehdy, pokud to okolnosti dovolují, a to před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití. V daném případě se však o uvedenou situaci nejednalo, a tudíž užít předmětných slov nebyli policisté povinni. Policisté nejenže jednali v mezích svých pravomocí, ale chovali se též způsobem, který koresponduje se základními povinnostmi policisty, a není žádný důvod, proč by neměli být v konkrétní situaci chráněni jako úřední osoby.
|