| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: enzymové inhibitory
ATC kód: L02B G03
Anastrozol je účinný a vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatázy. U postmenopauzálních žen je estradiol produkován hlavně přeměnou androstenedionu na estron pomocí aromatázového enzymového komplexu v periferních tkáních. Estron je následně přeměněn na estradiol. Bylo zjištěno, že snížení hladin cirkulujícího estradiolu vyvolává u žen s karcinomem prsu příznivý účinek. U postmenopauzálních žen vyvolala denní dávka 1 mg anastrozolu supresi estradiolu větší než 80% při použití vysoce citlivých metod analýzy.
Anastrozol nemá žádné progestagenní, androgenní nebo estrogenní účinky.
Denní dávky anastrozolu do 10 mg nemají žádný vliv na sekreci kortizolu nebo aldosteronu měřenou před a po standardním zátěžovém testu ACTH. Proto není třeba suplementace kortikoidy.
Primární adjuvantní léčba karcinomu prsu v raném stadiu
Ve velké studii fáze III bylo 9366 postmenopauzálních žen s operabilním karcinomem prsu léčeno 5 let. Výsledky ukázaly, že anastrozol je statisticky lepší než tamoxifen, pokud jde o přežití bez nemoci. Větší přínos v tomto parametru byl v prospěch anastrozolu oproti tamoxifenu u prospektivně definované hormonální receptor pozitivní populace. Anastrozol byl statisticky lepší než tamoxifen v parametru doby do recidivy onemocnění. Rozdíl byl dokonce větší než v parametru přežití bez nemoci u obou populací – populace určené k léčbě (ITT) a populace s pozitivním hormonálním receptorem. Anastrozol byl statisticky lepší než tamoxifen v parametru vzdálené recidivy onemocnění. Výskyt kontralaterálního karcinomu prsu byl statisticky snížen při užívání anastrozolu v porovnání s tamoxifenem. Při 5leté terapii je anastrozol v celkovém přežití minimálně stejně účinný jako tamoxifen. Nicméně vzhledem k nízké úmrtnosti je nezbytné další sledování, aby se přesněji stanovilo dlouhodobé přežití pro anastrozol ve srovnání s tamoxifenem. Pacientky ve studii ATAC nebyly sledovány po tak dostatečně dlouhou dobu po pětileté léčbě, v průměru 68 měsíců, aby bylo možné porovnat dlouhodobé účinky anastrozolu a tamoxifenu po skončení léčby.
Souhrn koncových bodů ATAC: Analýza po dokončení pětileté léčby
Kritéria účinnosti
Počet případů (četnost)
Populace určená k léčbě
Hormonálně dependentní nádory
Anastrozol
(N=3125)
Tamoxifen
(N=3116)
Anastrozol
(N=2618)
Tamoxifen
(N=2598)
Přežití bez nemoci a
575 (18,4)
651 (20,9)
424 (16,2)
497 (19,1)
Poměr rizik (PR)
0,87
0,83
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,78
až
0,97
0,73
až
0,94
Hodnota p
0,0127
0,0049
Přežití do vzniku vzdálených metastáz b
500 (16,0)
530 (17,0)
370 (14,1)
394 (15,2)
Poměr rizik (PR)
0,94
0,93
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,83
až
1,06
0,80
až
1,07
Hodnota p
0,2850
0,2838
Doba do recidivy c
402 (12,9)
498 (16,0)
282 (10,8)
370 (14,2)
Poměr rizik (PR)
0,79
0,74
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,70
až
0,90
0,64
až
0,87
Hodnota p
0,0005
0,0002
Doba do vzdálené recidivy d
324 (10,4)
375 (12,0)
226 (8,6)
265 (10,2)
Poměr rizik (PR)
0,86
0,84
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,74
až
0,99
0,70
až
1,00
Hodnota p
0,0427
0,0559
Kontralaterální primární karcinom prsu
35 (1,1)
59 (1,9)
26 (1,0)
54 (2,1)
Poměr pravděpodobnosti
0,59
0,47
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,39
až
0,89
0,30
až
0,76
Hodnota p
0,0131
0,0018
Celkové přežití e
411 (13,2)
420 (13,5)
296 (11,3)
301 (11,6)
Poměr rizik (PR)
0,97
0,97
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,85
až
1,12
0,83
až
1,14
Hodnota p
0,7142
0,7339
a Přežití bez nemoci zahrnuje všechny případy recidivy a je definováno jako první opakovaný lokoregionální výskyt, kontralaterální nový karcinom prsu, vzdálená recidiva nebo úmrtí (z jakéhokoliv důvodu).
b Přežití do vzniku vzdálených metastáz je definováno jako první výskyt vzdálených metastáz nebo úmrtí (z jakéhokoliv důvodu).
c Doba do recidivy je definována jako první opakovaný lokoregionální výskyt, kontralaterální nový karcinom prsu, vzdálená recidiva nebo úmrtí následkem karcinomu prsu.
d Doba do vzdálené recidivy je definována jako první výskyt vzdálené recidivy nebo úmrtí následkem karcinomu prsu.
e Počet (%) pacientek, které zemřely.
Stejně jako u jiných rozhodnutí o léčbě musí poměr přínosů a rizik léčby zhodnotit ženy s karcinomem prsu a jejich lékaři.
Při společném podávání anastrozolu a tamoxifenu byla účinnost a bezpečnost podobná jako při podávání tamoxifenu samostatně, bez ohledu na stav hormonálních receptorů. Přesný mechanismus této skutečnosti není dosud vyjasněn. Nepředpokládá se, že by to bylo způsobeno snížením stupně suprese estradiolu, které vyvolal anastrozol.
Adjuvantní léčba raného karcinomu prsu u pacientek, které jsou léčeny adjuvantně tamoxifenem
Ve studii fáze III (ABCSG 8) provedené u 2579 postmenopauzálních žen s raným stadiem hormonálně pozitivního karcinomu prsu po chirurgickém zákroku s radioterapií nebo bez ní a bez chemoterapie, které po dvouleté adjuvantní léčbě tamoxifenem přešly na anastrozol, bylo zaznamenáno statisticky vyšší přežití bez nemoci v porovnání se ženami, které setrvaly na tamoxifenu. Střední doba sledování byla 24 měsíců.
Doba do jakékoliv recidivy, doba do lokální nebo vzdálené recidivy a doba do vzdálené recidivy potvrdily statistickou výhodu anastrozolu, jež byla v souladu s výsledky parametru přežití bez nemoci. Výskyt kontralaterálního karcinomu prsu byl u obou skupin velmi malý s početní výhodou pro anastrozol. Celkové přežití bylo podobné pro obě léčené skupiny.
Souhrn kritérií účinnosti a výsledků ABCSG 8
Kritéria účinnosti
Počet případů (četnost)
Anastrozol
(N=1297)
Tamoxifen
(N=1282)
Přežití bez onemocnění
65 (5,0)
93 (7.3)
Poměr rizik (PR)
0,67
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,49 až 0,92
Hodnota p
0,014
Doba do recidivy
36 (2,8)
66 (5.1)
Poměr rizik (PR)
0,53
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,35 až 0,79
Hodnota p
0,002
Doba do lokální nebo vzdálené recidivy
29 (2,2)
51 (4.0)
Poměr rizik (PR)
0,55
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,35 až 0,87
Hodnota p
0,011
Doba do vzdálené recidivy
22 (1,7)
41(3.2)
Poměr rizik (PR)
0,52
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,31 až 0,88
Hodnota p
0,015
Kontralaterální primární karcinom prsu
7 (0,5)
15 (1.2)
Poměr pravděpodobnosti
0,46
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,19 až 1,13
Hodnota p
0,090
Celkové přežití
43(3,3)
45 (3.5)
Poměr rizik (PR)
0,96
Dvoustranný 95% CI (interval spolehlivosti)
0,63 až 1,46
Hodnota p
0,840
Další dvě podobné studie (GABG/ARNO 95 a ITA), kde v jedné z nich se pacientky podrobily chirurgickému zákroku i chemoterapii, tyto výsledky podpořily stejně jako kombinovaná analýza ABCSG 8 a GABG/ARNO 95.
Bezpečnostní profil anastrozolu v těchto třech studiích byl shodný se známým profilem bezpečnosti stanoveným u postmenopauzálních žen s karcinomem prsu v raném stadiu, s pozitivními hormonálními receptory.
Studie anastrozolu s bisfosfonátem risedronátem (SABRE)
Minerální hustota kostí (BMD)
Ve fázi III/IV studie SABRE bylo 234 postmenopauzálních žen s raným stadiem hormonálně pozitivního karcinomu prsu vybráno k léčbě anastrozolem 1 mg denně a rozděleno do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem zlomeniny (fragility fracture). Primárním parametrem účinnosti byla analýza denzity kostní hmoty v lumbální části páteře za použití DEXA skenu. Všechny pacientky byly léčeny vitamínem D a vápníkem. Pacientky ve skupině s nízkým rizikem dostávaly samotný anastrozol (N=42), pacientky ve skupině se středním rizikem dostávaly anastrozol s risedronátem 35 mg jedenkrát týdně (N=77) nebo anastrozol s placebem (N=77) a pacientky ve skupině s vysokým rizikem dostávaly anastrozol s risedronátem 35 mg jedenkrát týdně (N=38). Primárním kritériem byla změna denzity kostní hmoty v lumbální části páteře po 12 měsících v porovnání s výchozím stavem.
Hlavní analýza po 12 měsících ukázala, že u pacientek se středním rizikem zlomeniny (fragility fracture) nedošlo při podávání anastrozolu 1 mg denně v kombinaci s risedronátem 35 mg jedenkrát týdně ke snížení hustoty kostní hmoty (stanoveno DEXA skenem denzity kostní hmoty v lumbální části páteře). Dále došlo ve skupině s nízkým rizikem léčené samotným anastrozolem 1 mg denně ke snížení BMD, které však nebylo statisticky signifikantní. Toto zjištění bylo podpořeno i sekundárními cíly v hodnocení účinnosti, tj. změnou celkové BMD kyčelního kloubu po 12 měsících léčby.
Tato studie poskytla důkaz, že u postmenopauzálních žen s raným stadiem rakoviny prsu, které užívají anastrozol, se při řešení možné ztráty kostního minerálu má zvážit užívání bifosfonátů.
Lipidy
Ve studii SABRE se ukázalo, že užívání anastrozolu spolu s risedronátem mělo neutrální účinek na plazmatické lipidy.
Pediatrická populace
Byly provedeny tři klinické studie u pediatrických pacientů (2 u chlapců v pubertě s gynekomastií a 1 u dívek s McCuneovým-Albrightovým syndromem).
Studie při gynekomastii
Studie 0006 byla randomizovaná, dvojitě slepá, multicentrická studie s 82 chlapci v pubertě (ve věku 11-18 let včetně), kteří trpěli gynekomastií po dobu delší než 12 měsíců a kteří byli léčeni anastrozolem 1 mg denně nebo placebem denně po dobu až 6 měsíců. U pacientů, u kterých po 6 měsících léčby došlo ke zmenšení celkového objemu prsou o 50% a více, nebyl pozorován signifikantní rozdíl v počtu mezi skupinou léčenou anastrozolem 1 mg a skupinou s placebem.
Studie 0001 byla otevřená farmakokinetická studie po opakované dávce, při které se anastrozol 1 mg denně podával 36 chlapcům v pubertě trpícím gynekomastií trvající méně než 12 měsíců.
Sekundárním cílem bylo vyhodnocení poměru pacientů, u kterých se v porovnání s výchozím stavem zmenšil vypočítaný objem gynekomastie na obou prsech dohromady o alespoň 50% nebo víc mezi dnem 1 a po 6 měsících léčby v rámci studie, a snášenlivost a bezpečnosti léku u pacientů.
Byla vybrána farmakodynamická subpopulace 25 chlapců zapojených do této studie, u kterých se zjišťoval potenciální benefit anastrozolu. Po 6 měsících bylo zaznamenáno snížení celkového objemu prsů o 50% nebo více u 55,6% chlapců (při měření ultrazvukem) a 77,8% chlapců (při měření kaliperem) (údaje pouze z pozorování, u těchto výsledků nebyla provedena statistická analýza).
McCuneův-Albrightův syndrom
Studie 0046 byla mezinárodní, multicentrická, otevřená výzkumná studie s anastrozolem u 28 dívek (ve věku 2 až 10 let včetně) s McCuneovým-Albrightovým syndromem(MAS). Primárním cílem bylo vyhodnotit bezpečnost a účinnost anastrozolu 1mg denně pacientek s MAS. Účinnost léčby ve studii byla založena na poměru pacientek, které splňovaly definovaná kritéria spojená s vaginálním krvácením, věkem kostí stanoveném podle osifikačních center a rychlostí růstu.
Nebyla zjištěna statisticky významná změna četnosti dní s vaginálním krvácením během léčby.
Nezjistily se statisticky významné změny ve vývoji podle Tannerovy škály, střední ovariální objem a střední uterinní objem. Nebyla zjištěna statisticky významná změna v četnosti zvýšení věku kostí podle osifikačních center během léčby v porovnání s výchozím stavem. Růst (v cm za rok) byl signifikantně zpomalen (p< 0,05) od období před léčbou během měsíce 0 až po měsíc 12 a od období před léčbou až po druhých 6 měsíců (měsíc 7 až měsíc 12). Z pacientek, které trpěly vaginálním krvácením na počátku, u 28% došlo ke snížení počtu dnů s vaginálním krvácením o 50% a více. U 40% došlo k zastavení krvácení během 6 měsíců a u 12% došlo k zastavení krvácení během 12 měsíců.
Celkové zhodnocení nežádoucích příhod u dětí mladších 18 let věku nepřineslo žádné obavy ohledně bezpečnosti a snášenlivosti.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)